|
|
Metody molekulární diagnostiky parazitických helmintů
Dejmková, Tereza ; Leontovyč, Roman (vedoucí práce) ; Škorpíková, Lucie (oponent)
Helmintózy představují významné zdravotní riziko, proto je nezbytné k diagnostice těchto onemocnění využívat efektivní a rapidní diagnostické metody, mezi které patří i molekulární metody, jež jsou shrnuty v této bakalářské práci. Úvodní kapitola rozebírá biologii významných lidských helmintóz. Následující kapitoly popisují metody izolace, vizualizace DNA a molekulární metody, které jsou využívány v testech pro diagnostiku helmintóz. V rámci této práce jsou kapitoly zabývající se molekulárními metodami rozděleny do dvou částí. První část je věnována PCR a jeho modifikacím, druhá se zaměřuje na metody izotermální amplifikace DNA, které představují praktičtější a efektivnější alternativu k PCR. U všech metod jsou diskutovány jejich výhody, nevýhody a příklady helmintóz, u kterých byly aplikovány. Závěrečná kapitola se věnuje vlivu pandemie COVID-19 na vývoj molekulárních diagnostických metod, během které byly upraveny stávající protokoly či aplikovány nové molekulární metody za účelem zvýšení efektivity. Tato bakalářská práce přináší přehled dodnes využitých molekulárních metod na diagnostiku helmintóz. Zároveň diskutuje vliv pandemie COVID-19 na rozvoj molekulární diagnostiky a tím nastiňuje možný budoucí vývoj molekulárních diagnostických metod v oblasti helmintologie.
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti helminty produkovaných molekul a jejich efekt při autoimunitních a chronických zánětlivých onemocněních
Moravcová, Johana ; Šmídová, Barbora (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
Parazitičtí helminti produkují exkrečně/sekreční produkty (ESP), které ovlivňují imunitní systém hostitele, aby zabránily poškození nebo vyloučení parazita. V pro jejich imunomodulační potenciál jednotlivé molekuly ESP předmětem výzkumu léčby autoimunitních a chronických zánětlivých onemocnění. Mezi onemocnění, které jsou v kontextu zkoumána, patří ulcerózní kolitida, roztroušená skleróza, diabetes 1.typu, revmatoidní plejády helmintů a jejich imunomodulačních molekul stojí za hlavním účinkům těchto molekul na imunitní systém hostitele se řadí ovlivnění funkce dendritických buněk a makrofágů, ovlivnění produkce cytokinů a snížení Th1 imunitní odpovědi, což většin zmírnění příznaků nemoci. Podle současného stavu poznání zatím není jisté, jak budou molekuly fungovat při léčbě pacientů a jestli budou mít stejný účinek i při dlouhodobém podávání. Navzdory tomu díky výzkumu jejich využití při léčbě autoimunitních a chronických onemocnění vzniká řada slibných kandidátů na léčiva. Klíčová slova: helminti, imunomodulační molekuly, autoimunitní onemocnění, alergická onemocnění, terapie, profylaxe
|
|
|
Imunitní odpověď paratenického hostitele na infekci Toxocara canis, možné ovlivnění průběhu experimentální autoimunitní encefalomyelitidy
Novák, Jan ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Fajfrlík, Karel (oponent) ; Ditrich, Oleg (oponent)
i Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Studijní program: Doktorské studijní programy v biomedicíně Studijní obor: Biochemie a patobiochemie RNDr. Jan Novák Imunitní odpověď paratenického hostitele na infekci Toxocara canis, možné ovlivnění průběhu experimentální autoimunitní encefalomyelitidy Immune response of the paratenic host to Toxocara canis infection, possible influence on the course of experimental autoimmune encephalomyelitis Abstrakt dizertační práce Školitel: prof. RNDr. Petr Horák, Ph.D. Konzultant: prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc. Praha, 2022 ii ABSTRAKT K nejsložitějším interakcím mezi hostitelem a infekčním agens dochází v průběhu infekcí vyvolaných helminty, kteří představují celosvětově významný zdroj závažných zdravotních problémů. Vzhledem k tomu, že řada helmintů po průniku do hostitele migruje, je pro tyto infekce typický postupný rozvoj různých klinických obtíží. Ty jsou způsobeny nejen poškozením různých orgánů, ale i odpovídající imunitní reakcí hostitele. Z literárních údajů vyplývá, že na jedné straně sice dochází ke stimulaci imunitní reakce s cílem zlikvidovat parazita, na druhé straně ale helminti disponují řadou mechanismů, které mohou vést k modulaci imunity, a zajistit tak jejich dlouhodobé přežívání v hostiteli. Nepřímým důsledkem takové situace pak může být zlepšení...
|
|
|
Molecular and serologic diagnosis of infections caused by Trichobilharzia
Vaščiková, Michaela ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Cerkárie rodu Trichobilharzia penetrujú nie len do kože definitívneho hostiteľa (vodné vtáctvo), ale aj do kože náhodných hostiteľov (cicavce). Dôsledkom penetrácie je vznik hypersenzitívnej reakcie nazývanej cerkáriová dermatitída. Cieľom práce bolo detegovať parazitárnu DNA zo séra a mozgomiešneho moku infikovaných kačiek, tiež zo séra infikovaných myší. Pomocou PCR s primermi pre tandemovo repetitívnu sekvenciu sme boli schopní zachytiť 1 fg parazitárnej DNA izolovanej zo séra infikovaných kačiek. Parazitárnu DNA sa nám podarilo amplifikovať iba u 16 vzoriek séra a likvoru kačiek, ale nie zo sér myší. Ďalej boli myšie séra testované ELISA a Western blot metódou, a to za použitia antigénu homogenátu cerkárií T. regenti (TRhc) , T. szidati (TShc) a S. mansoni (SMhc). Výsledky ukazujú na progesívny nárast hladiny IgM protilátok, ktorý bol viditeľný od 10 dní prvej infekcie a nárast hladiny IgG protilátok až od druhej reinfekce. Po 10 dňoch od štvrtej reinfekcie hladina oboch protilátok v sére postupne klesala, ale ešte 100 dní od štvrtej reinfekcie bola hladina protilátok vyššia ako u negatívnych sér. Výsledky z Western blotu ukazujú, že IgG a IgM protilátky v homológnom sére rozpoznávali antigény 21 a 22 kDa z TRhc. V homológnom sére IgG protilátky rozpoznávali antigén 26 kDa z TShc a IgM...
|
|
|
Immune response against skin-penetrating helminths with a focus on schistosomes
Revalová, Alena ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Prekonanie kožnej bariéry stavovcov a uniknutie imunitnej odpovedi je zlomovým okamžikom v životnom cykle mnohých helmintov. Táto bakalárska práca zhŕňa aktuálne poznatky o priebehu kožnej imunitnej odpovedi ku schistosomám, ktoré využívajú tento spôsob invázie hostiteľa. Infekcia rýchlo aktivuje mechanizmy vrodenej ako aj adaptívnej imunitnej odpovedi u myší ako aj u ľudí. Napriek odlišnostiam medzi ich imunitným systémom, u oboch dochádza pri infekcii k uplatňovaniu komplementových proteínov, granulocytov a najmä CD4+ T- lymfocytom, ktoré sa zdajú kľúčové pre potláčanie infekcie. Vo viacerých oblastiach imunitnej odpovedi, akými sú zdroje cytokínov IL-10, IL-4 či v expresii koreceptorov stále panuje neistota a sú potrebné ďalšie experimenty. Získanie komplexného obrazu o imunitnej odpovedi pri kožnej infekcii vrátane stanovenia konkrétneho vplyvu imunomodulačného pôsobenia helminta by výrazne zrýchlilo vývoj vakcín. Kľúčové slová: imunitná odpoveď, koža, lymfatické uzliny, helminti, schistosomy
|
|
| |
|
|
Diferenciace totipotentních zárodečných buněk u larev ptačích schistosom
Peštová, Jitka ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem larválních stadií motolice Trichobilharzia regenti v mezihostiteli, diferenciací zárodečných buněk a rozlišením mezi sporocystogenezí a cerkáriogenezí ve sporocystách za účelem určení, zda během vývoje ptačích schistosom v mezihostiteli může docházet ke vzniku více generací dceřiných sporocyst stejně jako je tomu u lidských schistosom rodu Schistosoma. Bylo popsáno pět vývojových stadií dceřiných sporocyst a deset vývojových stadií cerkárií. Prvním stadiem u obou larev je zárodečná buňka, která svým dělením dává vzniknout agregátu buněk. Poté se na povrchu zárodku vytváří obal, tzv. primitivní epitel, a zárodek se prodlužuje. Následující vývoj larev již probíhá odlišně. Dceřinou sporocystu pak lze od cerkárie rozlišit ve stadiu, kdy je vytvořen tegument. Dceřiná sporocysta má v tomto stadiu charakteristické červovité vzezření a její tělní dutina obsahuje množství zárodečných buněk. Pro cerkárie s vytvořeným tegumentem je charakteristická přítomnost penetračních žláz.
|
|
|
Využití metod hmotnostní spektrometrie v identifikaci a lokalizaci významných molekul parazitických helmintů
Siegel, Tomáš ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Harant, Karel (oponent)
Tato práce shrnuje základní technologická řešení, postupy a principy hmotnostní spektrometrie a zaměřuje se na její využití v oblasti parazitologie. V první části jsou postupně definovány jednotlivé fáze zpracování biologického vzorku s využitím hmotnostní spektrometrie - od ionizace až po způsoby vyhodnocování výsledků. Různé postupy jsou prezentovány především na příkladech publikací zabývajících se využitím hmotnostní spektrometrie při identifikaci molekul parazitických helmintů, se zaměřením na proteiny a fasciolidní motolice (např. Fasciola hepatica). Druhá část práce se věnuje identifikaci a lokalizaci molekul pomocí zobrazovací hmotnostní spektrometrie a využití této techniky v experimentální biologii, parazitologii. V závěru práce je navržen aplikovatelný postup pro identifikaci a lokalizaci významných proteinů motolice Fascioloides magna s využitím kombinace techniky mikrodisekce a hmotnostní spektrometrie.
|
|
|
Vliv tkáňových helmintů na rozvoj nádorových onemocnění v modelových organismech
Schreiber, Manfred ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Mesocestoides corti a Taenia crassiceps jsou tasemnice, jejichž larvy se vyznačují schopností asexuální reprodukce. V této práci byl zkoumán vliv jejich infekce v BALB/c, C57BL/6J a ICR myších na růst a metastázování nádorů melanomové linie B16F10. Ačkoliv byla při intravenózní aplikaci melanomových buněk u myší infikovaných M. corti pozorována zvýšená tvorba metastází, vykazovaly při intraperitoneální aplikaci oba druhy tasemnic silný supresivní efekt na velikost a množství vytvořených nádorů a metastází, který v některých případech vedl k úplné eliminaci nádorových buněk. In vitro kultivace B16F10 buněk v přítomnosti exkrečně- sekrečních produktů larev vedla k snížení jejich viability, avšak zvýšení jejich migrační aktivity. Průtoková cytometrie pak prokázala vliv infekce M. corti na množství a zastoupení populací makrofágů v peritoneu ICR myší. Tato práce potvrdila protinádorový efekt infekce T. crassiceps u myší a zavedla M. corti jako nový druh helminta schopného ovlivňovat nádorová onemocnění. Klíčová slova: helminti, tasemnice, nádorová onemocnění, Mesocestoides corti, Taenia crassiceps
|
|
|
Immune response against skin-penetrating helminths with a focus on schistosomes
Revalová, Alena ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Prekonanie kožnej bariéry stavovcov a uniknutie imunitnej odpovedi je zlomovým okamžikom v životnom cykle mnohých helmintov. Táto bakalárska práca zhŕňa aktuálne poznatky o priebehu kožnej imunitnej odpovedi ku schistosomám, ktoré využívajú tento spôsob invázie hostiteľa. Infekcia rýchlo aktivuje mechanizmy vrodenej ako aj adaptívnej imunitnej odpovedi u myší ako aj u ľudí. Napriek odlišnostiam medzi ich imunitným systémom, u oboch dochádza pri infekcii k uplatňovaniu komplementových proteínov, granulocytov a najmä CD4+ T- lymfocytom, ktoré sa zdajú kľúčové pre potláčanie infekcie. Vo viacerých oblastiach imunitnej odpovedi, akými sú zdroje cytokínov IL-10, IL-4 či v expresii koreceptorov stále panuje neistota a sú potrebné ďalšie experimenty. Získanie komplexného obrazu o imunitnej odpovedi pri kožnej infekcii vrátane stanovenia konkrétneho vplyvu imunomodulačného pôsobenia helminta by výrazne zrýchlilo vývoj vakcín. Kľúčové slová: imunitná odpoveď, koža, lymfatické uzliny, helminti, schistosomy
|
host ::
RSS.